Březen 2017

Hrdinové dnešní doby - moje máma

22. března 2017 v 10:52 | Gabzz
Jako hrdinu dnešní doby jsme si vybrala svou matku, protože to je hrdina a pořádný. Před několika lety mi dala život a vypotila spustu krve, aby mě na svět přivedla. Pak každičkou noc ke mně vstávala, aby mě nakojila a přebalila a trpěla nedostatkem spánku. Řev plačícího dítěte pro ni muselo být něco jako pro mě budík. Učila mě způsobům, jíst, držet hrníček, chodit, mluvit, chodit na záchod, zdravit, slušnému chování. Bylo to dlouhá cesta a ona po ní kráčela skvěle. Ze mě se pomalu klubala dospělá dívenka. Pubertu mamka přežila skvěle a byla mi oporou. Ale hlavní zásluhu má za to, že mi pomáhala boj s psychickými nemoci, které mě svíraly a snažili se mě pohltit. To ona mi věřila a snažila se mi pomoc. Nikdo jiný mi moc nevěřil a nepomohl a za to jí vděčím. Bylo to dost těžké období a ona jako jediná tu stála a byla tu pro mě, to ona mi pomohla se z toho srabu vyhrabat a bez mrknutí oka tu byla když všichni odešli a za to si zasluhuje medaili.
Miluju ji celým svým srdcem a jsem ráda, že je mou matkou ona a né někdo jiný. Je to jako moje kamarádka a můžu s ní mluvit ovšem bez studu. Smějeme se spolu, luštímě křužovky, podporje mě ve psaní mé knihy a chápe mé onemocnění. Bere mě takovou jaká jsem a to moc lidí neumí.
Děkuji bohu za tak skvělou mámu :)

Zápis 22.3.2017

22. března 2017 v 10:40 | Gabzz |  Deníček
Po včerejší návštěvě psycholožky nejse moc nadšená, protože mě do školy začala tlačit i ona, ale já tam prostě odmítám jít, raději bych teď pracovala a školu zkusila později, ale vysvětlujte jim to. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Bylinkám se daří skvěle už mi raší Měsíček, Heřmánek jen Meduňce se moc nechce, jsem z toho nadšená a těším se až z nich budu mít čaj. Mám sen otevřít si bylinkářství a prodívat lidem bylinky. Udělala jsem si knížečku do které si o bylinkách píšu. Ráda bych věděla co na co použít a kde a kdy sbírat atd.
Foťák už je na cestě a nemůžu se dočkat až s ním budu fotit. Začala jsem číst Padesát odstínů šedi a musím říct, že mě to docela baví. Uvažuji, že si koupím čtečku, přece jen je to větší jak mobil a je tam lepší světlo.
S knihou se mi daří dobře, stále mám o čem psát a inspirace se mě naštěstí drží.

Zápis 20.3.2017

20. března 2017 v 11:53 | Gabzz |  Deníček
Ve škole stále nejsem a čekám až ukončím studium což už bude podruhé v mém životě. Bylinkám se daří dobře a už začaly růst. Začala jsem dělat videa na youtube, zatím jenom animuju filmy nebo dělám něco z obrázků, ale později bych chtěla něco točit. Mám objednáný foťák tak se na něj teším. Udělám tady i rubriku a budu tam dávat fotky :) Už se moc těším. S knihou to jde dobře už mám napsané asi tři kapitoly, ale bude to chtít sehnat nějakých dvacet tisíc na publikaci na což budu muset našetřit. Do práce by mi nevadilo chodit a ráda bych začala. Chci si založit vlastní bankovní účet až začnu chodit do práce.
Jak jste si mohli všimnout furt měním design, ale tento už tady chci mít dlouho. S knihou Marťan už se blížím do půlky a pokračuji ve čtení Harryho Pottera v mobilu, kde už se blížím ke konci. Ráda bych začala chodit do knihovny a četla ještě víc než teď no uvidíme. To je pro dnešek všechno.

Tipy na aplikace - Wattpad

18. března 2017 v 12:12 | Gabzz |  Tipy
V dneším dílů se zaměříme na aplikaci wattpad, vhodná rpo všechny, kdo rádi čtou a píšou povídky.

Aplikace wattpad je v prohlížeči, ale i dostupná jako aplikace pro android. V aplikaci můžete přidávat do knihovny libovolné knihy napsané uživateli a i sami přdávat vlastní příběhy. Wattpad je docela hodně použiváná aplikace a je tam spoustu lidí. (U nějakých příběhu je i přes sto tisíc přečtení) Psát příběhy doporučuji na webu, ale čtení je příjemnější v mobilu. Pro knihy můžete i hlasovat.
Uděláte si vlastní cover - obal knihy a nebo o něj můžete požádat. (Doporučuji na facebooku uzavřenou skupiny wattpad CZ SK) - tam můžete upozorňovat lidi na vaše knihy atd.



Moje kočka

17. března 2017 v 5:40 | Gabzz |  Deníček
Už to bude skoro rok, co se ke mně dostala moje malá princena kočička Kejta. Vždycky jsem doma chtěla nějaké zvířatko a tím prvním bylo morcče. Měla jsem ještě jednu kočičku, ale tam byla moc divoká tak musela z domu, ale myslím, že venku jí bylo dobře.
Další kočku jsem strašně chtěla a tak jsem si podala inzeráty na internetu až se mi ozvala nějaká paní, která má prý koťátka. Matka je sibiřská kočka a otec pravděpodobně perský kocour. Koťata byla zadarmo a k tomu hezká, tak jsem si řekla proč ne. Na kotě jsem si ale musela okolo pár týdnů ještě počkat než povyroste. Paní bydlela ve vzdálenější vesnici a tak jsem řešila jak se tam dostanu. Naštěstí maminka té paní pracovala v jedné firmě kousek od našeho bydliště a její manžel pro ni jel do práce, tak nám koťátko vzal s sebou. Já a moje sestřenice jsme pro ni nachystaly přepravku a v dohodnutý termín zašly k firmě, kde jsme čekaly. Pán nám přivezl krásné mourované koťátko, které se cestou počůralo. Daly jsme ji do přepravky a šly domů. Kotě bylo vydešené a asi i unavené, protože hned pak spalo. Jak se trochu prospalo dala jsem jí papat a začalo zkoumat můj pokoj. Než si zvyklo bylo jen v mém pokoji. Na záchod umělo, takže to nebyl problém. Jen mělo opravdu moc klíšťat, které jsem vytahovala, když spalo, jinak to nešlo, furt se vrtěla. Paní říkala, že kočka je domácí, ale prý je brala na jaře ven. Jakmile jsem všechny klíšťata vytáhla, oddychla jsem si. Kotě bylo velice hravé a po pár dnech se nám roztáhlo do celého baráku :D
Jakmile dostala první říji začali jsme plánovat kastraci. Říje se projevovala mňoukáním, otíráním se o předměty a nastavování zadku :D
Při kastraci ji veterinářka vyholila trochu srsti a my ji tam nechali samotnou a pak asi po dvou hodinách po ni přišli. Byla unavená a spala. Doma jsme ji pak pustili. Trochu padala a kolíbala se, ale uvelebila se u krbu a do rána spala.
Dnes už je po kastraci víc jak měsíc a chlupy jí pomalu dorůstají. Je to moje malá princezna a strašná uličnice. Miluje paličky do uší a brčka, se kterýma si neustále hraje. Kočky jsou prostě nejlepší :)


16.3.2017

16. března 2017 v 10:55 | Gabzz |  Deníček
Včerejší den byl docela dobrý. Ráno jsem pracovala na článcích a na knize a odpoledne jsme šly s makou a s tetou k babičce. Koupila jsem si semínka měsíčku lékařského a rozhodla se, že budu sadit bylinky - vždy mě to k botanice táhlo. K babičce došla sestřenka a ta se ke mně přidala, takže jsme pak šly do květinářství a nakoupily nějaké další bylinky, konkrétně heřmánek a měduňku a já ještě vzala pro kočku kočičí trávu.
Nakoupily jsme i květináče a hlínu. Poté jsme šly k mojí sestřenici domů a začaly sadit. Šlo to celkem hladce a mám teď v pokoji u ségry (nemám to u sebe lezla mi do toho kočka) květináče s bylinkami. Jen doufám, že jsem je včera nepřeléla. Babička, kterou jsme cestou domů potkaly, mi dala rady ohledně sázení, má s tím velké zkušenosti oni sami s dědou sadí na zahrádce kde co.
Už se dostávám do půlky knihy Marťan a teď mě to začalo hodně bavit. Do mobilu jsem si stáhla Harryho Pottera první díl a už jsem to měla rozečtené takže stačilo najít, kde jsem skončila. Plus čtu ještě na wattpadu. Na tu aplikaci pak taky udělám článek. To je pro dnešek vše, co mám na srdci :)


Tipy na aplikace Medibang

16. března 2017 v 10:46 | Gabzz |  Tipy
Skvělá aplikace ve které můžete kreslit profesionální obrázky a sdílet je!

V dnešním dílu tipů na aplikaci si Vám dovoluji představit aplikaci Medibang. Je dostupná na Google play - zdarma. A co teda tato aplikace dělá? Je to kreslící program s mnoha zajímavými funkcemi. Dá se v nich vytvořit docela profesionální obrázky. Používání je jednoduché a dá se to během pár chvil naučit. Obrázky pak můžete sdílet a libovolně ukládat. Máte tam spoustu štětců a nástrojů, které dokáží z něčeho obyčejného vytvořit profesionální dílo! Dovolím si přiložit pár svých vlastních obrázků.








Úvaha: trest smrti

16. března 2017 v 5:40 | Gabzz |  Úvahy
Trest smrti už byl v mnoha zemích zrušen, ale stále je tato metoda ještě používáná. Například v Americe. Někteří lidé ho podporují a jiní zase ne a jak to vidím já? Já s trestem smrti rozhodně nesouhlásím. Podle mě ať ten člověk udělal cokoliv špatného, třeba někoho zabil, nezaslouží si takto zemřít. Za prvé, trest smrti byl zrušen kvůli tomu, že se později přišlo na to, že obžalovaný je nevinnen a teď si představte toho nevinného chudáka co čeká v cele smrti až ho zabije proud nebo euthanásie. Musí to být něco strašného.
Za druhé, člověk, co sáhne až tak hluboko, že někoho zabije to nemá v hlavě v pořádku a patří do léčebny nikoliv na křeslo. Prostě jsou to psychicky labilní lidi, co zabíjejí kvůli nemoci a nikdo není normální, když je schopne někoho brutálně zabít.
V Americe je nejmladším popraveným člověkem čtináctiletý černošský chlapec jménem George Stinney. K trestu smrti ho odsoudili v roce 1944 v Jížní Karolíně a dnes se soud domnívá, že byl odsouzen neprávem. Sice se policii přiznal, ale soud nevyslechl žádní svědky a neměl ani žádní důkazy. Celý proces trval okolo tří hodin a pak soudce odsoudil dítě k tak strašné smrti.
V cele strávil tři měsíce a údajně pod něj museli dát telefoní seznam, protože křeslo smrti nebylo určené pro děti.
Podle mě to je něco otřesného. Prostě se může stát chyba a někdo odsoudí někoho neprávem, ale pak mu to už život nevrátí.
Přemýšlejte nad tím.


Tipy na aplikace - Habitica

15. března 2017 v 11:50 | Gabzz |  Tipy
Dnes pro Vás mám tip na jednu super aplikaci. Jmenuje se Habitica a je docela neznáma. Je ke stažení na google play, ale tam je jenom anglicky za to v prohlížeči ji můžete mít česky. O co v ní tedy jde? Taky máte plno úkolů a poviností, které se Vám nechtějí plnit? Tak to je aplikace přímo pro Vás. Máte tam tři kategorie: zlozvyky (Habits), denní úkoly (Dailies) a úkoly (To do).
Do Zlozvyků napíšete své zlozvyky nebo něco co neděláte např. Čistit si zuby. Dáte tam plus a minus a pokaždé, když si je vyčistíte kliknete na plus a když ne tak na minus. Do denních úkolů dáte něco, co budete muset plnit každý den a do normálních úkolů něco, na co máte neomezený čas. Ale to není vše! Habitica skrývá ještě něco na čem ta celá hra vlastně jede. Máte tam postavu (mága, léřitele, válečníka) a pokaždé, když splníte úkol dostanete peníze (herní) a zkušenosti, které vám pak dají další level. Za peníze kupujete zbraně a vybavení. Poté můžete jít do tzv. Party. Tam máte úkoly (Questy) a s dalšími členy party zabíjíte příšery tím, že plníte vaše úkoly. Máte tam i kolonku zdraví a za nesplněné denní úkoly vás u party úkolu čeká nějaké to ubrání zdraví.
Mě ta hra velice baví a pomáhá mi to i v běžném životě a Vám ji doporučuji :)



Zápis 15.3.2017

15. března 2017 v 11:37 | Gabzz |  Deníček
Stále nejsem ve škole a ani tam neplánuji jít. Prostě mám fobii a nikdo mě tam nedostane, ale jenom mamka to furt opakuje abych tam šla při tom doktorka říkala, že je to na mně.
Teď mám rozečetenou knihu Marťan a docela mě baví. Též jsem si našla práci přes internet a to psaní článků což by mě opravdu bavilo. Pracuji na své knize, kterou vydávám na wattpadu, ale chtěla bych ji vydat i ve skutečnosti, ale do toho ještě daleko. Dá to ještě spustu práce než to napíšu. Jo a objednala jsem mp3 a je skvělá už mi došla. Bylo to docela vtipné. Dovezlo mi ji GLS a víte jak se musíte podepsat na tu dotykovou kravinu? No tak mi dal pero a já tam nebyla schopná napsat čitelné písmeno takže to ve finále vypadalo jako nějaký jiní jazyk a ne můj podpis :D Ale to je jedno.
Mám v ní už hodně písniček a ráda je poslouchám. Věnuji se teď i té četbě.
Jo a našla jsem super aplikaci, která by se vám mohla hodit o ní udělám zvlášť článek později. Momentálně se cítím dobře a těším se, že budu psát ty články nebo v to alespoň doufám. To je pro dnešek vše.


Jak zvládnout panický záchvat či rozrušení?

13. března 2017 v 13:08 | Gabzz |  Psychologie
Panický záchvat přichází náhle, vyvrcholí do 10 minut a pak obvykle zmizí. Záchvat není nebezpečný, i když je nepříjemný a zdá se vám, že jde o život. Podle definice panického záchvatu musí splňovat nejméně 4 z následujících 13 příznaků:
  • -bolesti nebo nepříjemné pocity v hrudníku
  • -bušení srdce nebo zrychlený tep
  • -chvění nebo třes
  • -návaly horka, nebo chladu
  • -obtížné dýchání
  • -pocení
  • -pocit na zvracení nebo břišní nevolnost (neklid, víření v břiše)
  • -pocit zalykání se nebo dušení
  • -pocit závratě, neklidu, mdloby, točení hlavy
  • -pocit, že objekty nejsou reálné (derealizace) nebo že jedinec je mimo, "není zde skutečně" (depersonalizace)
  • -strach ze smrti
  • -strach ze ztráty kontroly, "zešílení", ztráty vědomí
  • -sucho v ústech


A jak ho tedy zvládnout? Důležité je uklidnit se a dýchat - zhluboka. Otevřít okno a uvařit si čaj na nervy (heřmánek, meduňka) ale do té doby než se dá čaj pít, záchvat přejde, můžete ho ale použít preventivně. Dále musíte zaměstant mozek. Mě se většinou tento záchvat spouští, když je noc, takže lehnu a modlím se k andělům a plánuji si další dny až usnu, takže zkuste něco podobného - tohle mi vždycky zabralo. Pokud máte paniký záchvat často doporučuji psychologa a přemýšlet nad tím, proč se spouští.



Mé OCD

13. března 2017 v 10:02 | Gabzz |  Psychologie
Jaké je tedy mé OCD? Teď při lécích je to už lepší, takže napíšu co bylo mé nutkání.
-Furt něco říkat nebo se na něco ptát.
-Překačovat několikrát práh do mého pokoje.
-Několikrát pokládat kartáček
-Několikrát se dotýkat věcí (nesmí být třikrát nebo šestkrát)
A to je asi zatím vše a jak tedy kompulze překonat? Opdověď je nijak. Někdy to jde a jindy zase ne, chce to být v klidu. Na to mi pomáhá bylinkové čaje (heřmánek a meduňka). Brzy napíšu i článek jak zvládat panický záchvat.

Zápis 13.3.2017

13. března 2017 v 9:53 | Gabzz |  Deníček
Milý deníčku, začnu od začátku. Už od mala mám psychické problémy. Konkrétně obsedantně kompulzivní poruchu, úzkostnou poruchu a deprese. Zažila jsem toho hodně a naučila se spoustu věcí včetně toho, jak tyto stavy zvládat. Bylo to těžké, ale účinné. Jako malá jsem měla tyto problémy, ale nikdo mi nerozuměl a všichni si mysleli, když mě furt bolelo břicho z úzkostí a ze stresů, že si to jenom vymýšlím, ale kdyby to už tehdy někdo začal řešit, mohla jsem být dnes úplně někde jinde. Před měsícem jsem měla dost těžké období a málem mě odvezli do Kroměříže. Neléčené psychické problémy se na mě najednou nakupily a já bouchla. Léčila jsem se už před tím, ale zkoušela jsem přírodní léčbu - CDS2 (něco jako MMS) a nějaké bylinné čaje. Vydržela jsem u toho týden, protože to chutnalo jak Savo a mě z toho bylo akorát tak blbě. K doktorce jsem pak nechodila a začínala jsem mít problémy. Ve škole se to všechno zhoršilo, když jsem se bránila vykonat nutkání a já si zavolala sanitku, protože mi bylo strašně psychicky zle a já nevěděla co mám dělat.
Pak jsem byla tři týdny doma. Začátky byly strašné. Měla jsem velice silné obsese a kompulze za které jsem se styděla a nechtěla je plnit a pak jsem měla i strašné deprese- nechuť cokoliv dělat, nic mě nebavilo a čas byl pro mě soupeř. Myslela jsem i na sebevraždu nebo na smrt, ale toho jsem se bála. Když už se můj stav lepšil stalo se něco horšího. Odvezla mě sanitka do nemocnice, protože jsem dostala křeče (nežádoucí účinek léků, lék Risperidon) měla jsem je v celém těle a bylo to strašné. Doufala jsem, že mi v nemocnici pomohou, ale ty tam půl roku sepisovali kraviny a já tam byla v neskutečných křečích. Pak mě převezli na jipku, kde mi dali infuzi a křeče jsem stále měla. Jediné, co mi pomohla bylo to zaspat, jenomže mě pak vzbudili - chtěli moč, takže se křeče zase vrátili. Chtěli mě napíchnout na cosi, aby tu moč ze mě dostali, ale já jim řekla, že se vyčurám raději sama a jsem za to dnes ráda, protože by to muselo bolet. Křeče do rána odezněly.
Na jipce jsem byla přes noc a ještě další noc než mě převezli na infekční kvůli průjmu. Na jipce to bylo dobré, furt se tam něco dělo a byly tam lidi. I ten pláč dětí byl lepší než to nekonečné ticho a samota na infekčním, kde jsem byla asi dva dny s těžkým průjmem. Chodila jsem na záchod neustále a dokonce se několikrát i pokálela- no vlastně to byla takový hnědá voda, ale ušetřím vás podrobností. Jelikož jsem měla deprese (nechuť cokoliv dělat) bylo to tam pro mě utrpení a já chtěla strašně moc domů. Další den, když to bylo lepší jsem to řekla doktorce a ta mi dovolila jít domů a já byla neskutečně šťastná. Měla jsem rotavirový průjem a ten trval doma ještě asi dva týdny, ale už byl slabjejší. Dojela jsem domů a byla ráda, ale furt měla ty deprese, která za několik dní ustaly a já zase mohla fungovat. Začala jsem chodit do školy, ale i tam jsem měla křeče a neklid nohou a furt se musela hýbat. Bylo mi psychicky zle z těch děcek a i ve vlaku z hodně lidí, takže jsem do školy přestala chodit a už jsem tam nebyla víc jak měsíc, protože se bojím a ani nemám v plánu tam někdy jít, protože mi to nedělá dobře. A mé plány? Je mi 16 (brzy 17) buď to budu pracovat a studium dokončím později a nebo nevím, ale do školy se rozhodně nechystám. Bojím se rodiny, co mi na to řekne. Mamka je docela v pohodě a chápe mě i když se někdy ptá kdy půjdu do školy. Ale zbytek? To bude horší. Neprožili si to, co já a ví o psychice houby. Doma je mi dobře a jsem šťastná. A co tedy doma dělám? Všechno možné. Čtu, píšu povídky (chystám se vydat knihu) hraju hry, sleduju filmy, uklízím, pomáhám mamce. Uvažuju, že se budu i něco učit - teda, že se soustředím na to, co mě zajímá - angličtina, biologie.
Ještě jsem uvažovala o dálkovém studiu, ale vůbec nevím, jak to tam chodí. To je pro dnešek všechno, pokračovat budu zítra a možná budu vydávat i jiné články.

Deníček

13. března 2017 v 9:30 | Gabzz |  Deníček
Vítejte v mém deníčku, kde si budu zapisovat své pocity, nálady a příběh mého života. Jestli to někdo bude číst nebo ne i tak to budu psát.