Zápis 13.3.2017

13. března 2017 v 9:53 | Gabzz |  Deníček
Milý deníčku, začnu od začátku. Už od mala mám psychické problémy. Konkrétně obsedantně kompulzivní poruchu, úzkostnou poruchu a deprese. Zažila jsem toho hodně a naučila se spoustu věcí včetně toho, jak tyto stavy zvládat. Bylo to těžké, ale účinné. Jako malá jsem měla tyto problémy, ale nikdo mi nerozuměl a všichni si mysleli, když mě furt bolelo břicho z úzkostí a ze stresů, že si to jenom vymýšlím, ale kdyby to už tehdy někdo začal řešit, mohla jsem být dnes úplně někde jinde. Před měsícem jsem měla dost těžké období a málem mě odvezli do Kroměříže. Neléčené psychické problémy se na mě najednou nakupily a já bouchla. Léčila jsem se už před tím, ale zkoušela jsem přírodní léčbu - CDS2 (něco jako MMS) a nějaké bylinné čaje. Vydržela jsem u toho týden, protože to chutnalo jak Savo a mě z toho bylo akorát tak blbě. K doktorce jsem pak nechodila a začínala jsem mít problémy. Ve škole se to všechno zhoršilo, když jsem se bránila vykonat nutkání a já si zavolala sanitku, protože mi bylo strašně psychicky zle a já nevěděla co mám dělat.
Pak jsem byla tři týdny doma. Začátky byly strašné. Měla jsem velice silné obsese a kompulze za které jsem se styděla a nechtěla je plnit a pak jsem měla i strašné deprese- nechuť cokoliv dělat, nic mě nebavilo a čas byl pro mě soupeř. Myslela jsem i na sebevraždu nebo na smrt, ale toho jsem se bála. Když už se můj stav lepšil stalo se něco horšího. Odvezla mě sanitka do nemocnice, protože jsem dostala křeče (nežádoucí účinek léků, lék Risperidon) měla jsem je v celém těle a bylo to strašné. Doufala jsem, že mi v nemocnici pomohou, ale ty tam půl roku sepisovali kraviny a já tam byla v neskutečných křečích. Pak mě převezli na jipku, kde mi dali infuzi a křeče jsem stále měla. Jediné, co mi pomohla bylo to zaspat, jenomže mě pak vzbudili - chtěli moč, takže se křeče zase vrátili. Chtěli mě napíchnout na cosi, aby tu moč ze mě dostali, ale já jim řekla, že se vyčurám raději sama a jsem za to dnes ráda, protože by to muselo bolet. Křeče do rána odezněly.
Na jipce jsem byla přes noc a ještě další noc než mě převezli na infekční kvůli průjmu. Na jipce to bylo dobré, furt se tam něco dělo a byly tam lidi. I ten pláč dětí byl lepší než to nekonečné ticho a samota na infekčním, kde jsem byla asi dva dny s těžkým průjmem. Chodila jsem na záchod neustále a dokonce se několikrát i pokálela- no vlastně to byla takový hnědá voda, ale ušetřím vás podrobností. Jelikož jsem měla deprese (nechuť cokoliv dělat) bylo to tam pro mě utrpení a já chtěla strašně moc domů. Další den, když to bylo lepší jsem to řekla doktorce a ta mi dovolila jít domů a já byla neskutečně šťastná. Měla jsem rotavirový průjem a ten trval doma ještě asi dva týdny, ale už byl slabjejší. Dojela jsem domů a byla ráda, ale furt měla ty deprese, která za několik dní ustaly a já zase mohla fungovat. Začala jsem chodit do školy, ale i tam jsem měla křeče a neklid nohou a furt se musela hýbat. Bylo mi psychicky zle z těch děcek a i ve vlaku z hodně lidí, takže jsem do školy přestala chodit a už jsem tam nebyla víc jak měsíc, protože se bojím a ani nemám v plánu tam někdy jít, protože mi to nedělá dobře. A mé plány? Je mi 16 (brzy 17) buď to budu pracovat a studium dokončím později a nebo nevím, ale do školy se rozhodně nechystám. Bojím se rodiny, co mi na to řekne. Mamka je docela v pohodě a chápe mě i když se někdy ptá kdy půjdu do školy. Ale zbytek? To bude horší. Neprožili si to, co já a ví o psychice houby. Doma je mi dobře a jsem šťastná. A co tedy doma dělám? Všechno možné. Čtu, píšu povídky (chystám se vydat knihu) hraju hry, sleduju filmy, uklízím, pomáhám mamce. Uvažuju, že se budu i něco učit - teda, že se soustředím na to, co mě zajímá - angličtina, biologie.
Ještě jsem uvažovala o dálkovém studiu, ale vůbec nevím, jak to tam chodí. To je pro dnešek všechno, pokračovat budu zítra a možná budu vydávat i jiné články.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama